Novým polesným na Ondřejníku se stal jistý Bedřich, darebák, který místo aby se řádně staral o les, aby zvířátka měla klidný domov, dával přednost konzumaci alkoholu a kšeftu se dřevem. A to se samozřejmě lesní zvěři nelíbilo. A tak byla svolána porada vedení ve složení kanec Hugo, zajíc Horymír a laňka Hanka, aby vypracovali rozhodnutí, na jehož základě se vydali do nedalekého hájenství na Hukvaldech, kde vyhledali moudrého lišáka Bystroucha. „Milý Bystrouchu, buď tak laskav a poskytni nám radu, jak zlepšit životní poměry v našem lese. Polesný Bedřich má zájem pouze o chlast a kšefty, dokonce do jeho hájenky dochází mnoho podivných existencí, do noci tropí hluk, kouří, pijí a dokonce se lačně oddávají sexuálním radovánkám, ačkoliv doba říje ještě zdaleka nenastala.“ Lišák Bystrouch, celebrita Hukvaldské obory, vnuk světoznámé lišky Bystroušky se zamyslel a rozhodl. „Přátelé, moje rada zní: Svolejte schůzi všech obyvatelů lesa a následně rozdělte úkoly: Vyčkáte, až polesný Bedřich bude opět v rauši a pak udeříte! 1) Tchoři se nastěhují do stavení páně Bedřicha. 2) Kuny vyplení kurníky. 3) Krtci zlikvidují záhony s konopím. 4) Zajíci sežerou veškerou zeleninu. 5) Černá zvěř sklidí brambory a řepu, zdevastuje celou zahradu.“ Zvířátka lišákovi za dobrou radu poděkovala a jak bylo rozhodnuto, tak se i stalo. Jednoho dne se Bedřich opět v podnapilém stavu vrátil do své pastoušky a splakal nad tou příšernou spouští. Ihned po vystřízlivění si do batůžku sbalil svůj veškerý majetek a vypadnul. Proslýchá se, že odcestoval na Zakarpatskou Ukrajinu, kde žije v tamních lesích a živí se pálením a prodejem samohonky. A jaké poučení z příběhu plyne? KDO CHCE KAM? POMOZME MU TAM! (A lesní zvěř nezvedenému Bedřichovi skutečně pomohla.)