Mácha Karel tvrdí, že večerní máj je lásky čas. Nemohu souhlasit. Láska mojí ženy domácí kvete každý den a to už hned ráno. Její vášeň k nakupování je tak silná, že dokonce i na prvního máje, kdy je polovina kšeftů zavřených se navlékne do oblíbeného elegantního outfitu, který nazývám „dunakupovat“, drapne pojízdnou tašku a svižně peláší do kaufu. „Dědku, podívej se, jak dobře jsem nakoupila. V akci! Za pouhých pětašedesát korun! Dnes bude luxusní sváteční oběd.“ Na to z pojízdňáku vytasila anglickým nápisem opatřenou krabici, na jejíž obalu byly dozlatova vymalované vysmažené kostky, až se sliny sbíhaly. K dnešnímu slavnostnímu prvomájovému menu mi podvrhla: Bramborovou polévku, americké brambory a k tomu obsah krabice. Byly to šťouchané brambory vytvarované do kostek, obalené ve strouhance a dozlatova vysmažené. Její kulinářský zázrak se neobešel bez komentáře. „ Hele, nezbylo od včera trochu bramborové kaše?“ Tradiční políbení pod rozkvetlou třešní se nekonalo, protože všechny už byly po odkvětu a tak jsme po lahodném obědě odjeli na chalupu do Beskyd, kde vždycky o tom čase krásně kvete hrušeň. Už desáté jaro se těšíme z rozkvetlých haluzí, ale žádnou hrušku jsme dosud nesklidili. To mi však nemůže vadit, vím si rady: Před pár lety jsem se vydal na poznávačku do kraje, který se nazývá Česká Kanada. Navštívil jsem malebnou, voňavou Jihočeskou ,bylinkovou obec‘ Mutišov, kde v osmadvaceti domech žije pouhých sedmdesát obyvatel. Vede do ní jen jedna cesta, která končí na návsi. Náves je ve tvaru obdélníku a před každým domem je udržovaná předzahrádka, ve které se pěstují pouze bylinky. Prostě se všichni sousedé domluvili a dali se do výsadby bylin. Šnytlík, kopr, bazalka, třezalka, heřmánek, libeček, majoránka, rozmarýn, máta, šalvěj a mnoho dalších, dokonce i byliny, kterými se barví prádlo, odhánějí hlodavci i hmyz. U každé je název a popis k čemu se která používá a kdo chce, může si domů vzít odkopek. V nedaleké mini-obci Maříž žije v šesti domech čtrnáct obyvatel. V každém z obývaných domů vás srdečně přijmou a nechají vyrobit a pomalovat si hrníček. Poradí, pomůžou, naglazurují, upečou a pošlou na danou adresu. Za zanedbatelnou částku si tady můžete odkoupit nepovedené výrobky a tu mě osvítil grandiózní nápad. Nakoupil jsem aušusových hrnků, na svých latifundiích pak pověsil na větve již zmíněné hrušně a osadil bylinkami. Takto se neplodná hrušeň stala stromem plodnosti. Nazývám ji hrnkovník a je chloubou naší zahrady. Ať žije 1. máj, sláva bramborám i hrníčkům!