Hřích

Zpět na stránku
Dědek Beskydský

Bylo to ještě v dobách, kdy jsem zcela pravidelně u televizního zpravodajství dlabal zbytky z oběda a navrch ještě celou večeři, protože přes den nebyl čas. V robotě jsem přemýšlel nad produktivitou práce, plněním režimů, jaké trumfy budu tasit u raportů a odpovídat na záludné otázky, ….a taky jak si o víkendu vyběhnu na Lysou a zbavím se splínů. Tu se otevřou dveře a do kanclu vstoupí můj pracant ještě s nějakou kočandou, o které jsem si nejdříve myslel, že je to jeho stálice.

„Šéfe, nutně potřebuju volno, dnes nemůžu na noční směnu přijít, mám neodkladný problém.“ Samozřejmě jsem s udělením neplánovaného volna nesouhlasil a zavelel k odchodu. Pomyslel jsem si, do noční šichty jsou ještě čtyři hodiny, však ta tvoje krasavice ti za ten čas ještě vybere mladé. Ona to taky byla ženská krev a mlíko: Dlouhé blonďaté vlasy naondulované do ruliček se s každým jejím pohybem natáhly a smrštily jako péro, čuměla na mě přes andělíčkovský ksichtík, jiskra v oku a neustále na mě cenila zdravé zuby. Nešlo si nevšimnout hlubokého výstřihu, v němž bylo vystaveno něco, jako dětská prdýlka, teda spíš pořádná prdel. Z konce nárazníků až na zem splývaly temně zelené šaty - věk odhaduji na pětadvacet. Na moje gusto byla děvucha trošičku víc při těle, ale rozhodně v ní byla fůra energie. Však můj pracant taky nebyl žádný anorektik a k flákačům nepatřil. Rozhodl se pro svoje volníčko nasadit všechny páky a škemral jako můj pes, když jsem ho tenkrát, jak jsem šel na Lysou, zapomněl v kufru auta. Vyzkoušel na mě všechny triky - problémy v rodině, úmrtí už asi šesté babičky, bolesti zubů, zamrzlá studna, nevěrná manželka, střevní potíže, ukradené auto……..Pravím mu:

„Je mi to volné, jako gatě po odtučňovací kůře“, načež On tasil trumf poslední:

„Šéfe ta kočka je Vaše!“ Zatmělo se mi před očima, padal jsem do mdlob, ztratil jsem rovnováhu, a kdybych se nepřidržel stolu, už bych se koulel po zemi. Tak to je teda fór, to tady ještě nebylo. Vypsal jsem dovolenou, podal pracantovi a řekl: „Táhněte oba do řiti, ať už vás tady nevidím“ a opláchnul jsem si ksicht studenou vodou. Vypadli!

Vyprdnul jsem se na produktivitu práce, režimy i harmonogramy a táhnul domů nacpat do sebe zbytky z oběda a celou večeři, ale hlavně nalít si pořádného panáka. Zamknu kanclík a ještě celý zblbnutý z průběhu udělení volna cválám na parkoviště…….najednou bloncka. „Co tu ještě děláte?“ „Čekám na Vás. On mi zdrhnul a já se nemám jak dostat domů, tak kdyby to šlo, že byste…..“. Držela se mě jak psí exkrement plátěnky a mě jí nakonec přišlo líto, a tak jsem ji odvezl.

Bydlela v podkroví, zařízení kvartýru bylo příjemné. Pohodlný gauč, zatopeno v krbu, místnost byla intimně osvětlená a voněla exoticky i baterie alkoholu byla poměrně pestrá. Kromě nás dvou byla v kvartýru ještě doga, která v předsíni hlídala vchod, takže jsem byl tak říkajíc v (p) pasti a já jsem stál před problémem, jako se žirafou u krčního veterináře. Erosenka převzala opratě do svých rukou a zavelela: „Sedni si, nalij si, já se jdu sprchnout“. Zpotil jsem se i na řiti a říkám jí: „Já nejsem žádný Don Juchan a luxus stínové manželky si nemohu dovolit. Vždyť to by byl neodpustitelný hřích, jistě víte, co říká šesté přikázání.“ „To neřeš! Za tu dovolenou jsem už dostala pětikilo. To bych si pak připadala jako zloděj a na to je zase přikázání číslo osm – nepokradeš!“. No to mě teda vomejvejte, říkám si a bylo mi jasné, že v téhle kanceláři je šéfem Ona.

Erosenka přišla z koupelny navoněná, v lehkém, úplně průsvitném župánku, celá natěšená a mile na mě čuměla. I já jsem čuměl, ale spíš překvapeně! Ty její dudy se změnily v sudy, pod nimi ještě jedny, pak ještě jedny a ještě a potom ještě taková zástěrka, která překrývala ono tajemné místo. Stehna byla z rosolovitého materiálu, nohy do ix. Tak tohle všechno zakrývaly ty pěkné, splývavé, temně zelené šaty. Říkám si: „Dědku, ty vole, jak z toho teď vymanévruješ, tohle přece nemůžeš zvládnout! Sex přece pro tebe byl vždycky zábavou a ne trýzní!“ V duchu jsem se improvizovaně pomodlil a čekal, co se bude dít. „Paňák Mišeliňák“ rozhodl, že se zhasne a zapálí se voňavé svíčky, aby bylo intimně. Vzala krbové zápalky, svíčku, podpálila ji a sirku vrátila zpět do krabičky……a teď to začalo! Krabička se zbytkem sirek vybuchla, zapálila to její erotické prádélko i s lokýnkama. Střelhbitě jsem vyrazil ze sexydivanu a hasil ty její dudy. Kvílela jak Trabant ve vysokých obrátkách, doga v předsíni vytušila rodinné násilí, začala řvát jako tygr v říji a pustošit zařízení předsíně. Mě už pak čekalo jen několik drobných úkolů: Pofoukat Erosence ohořelé kozy, s opatrností pyrotechnika opustit podkrovní byt, abych se nedostal do křížku s dogou a nakonec poděkovat tomu nahoře, že mě vyslyšel a spravedlivě to zařídil.

Když jsem přijel domů, můj babinec už spal. Přitulil jsem se ke svojí drahé, opatrně ji chytnul za ty její poctivé, pevné dvojky a uspokojen tím, že jsem hříchu odolal, tvrdě usnul.

Druhý den jsem se vydal na Lysou, ale po cestě se ještě zastavil ve Frýdlantu v kostele, kde jsem za záchranu hříšníka do kasičky přispěl padesátikačkou.

DĚDEK

Zpět na hlavní stránku