Když mi kamarád Kudeljnijak z Landeku oznámil, že díky darovaným vidlím Muzeu v Lichnově se stal držitelem čestného titulu VIDLÁK, zahořel jsem touhou stát se alespoň malým vidláčkem a řadovým členem Galerie Vidláků. Zmobilizoval jsem veškeré svoje síly a bádal po historii vidlí na Lichnovsku:
Obec Lichnov se nachází v podhůří Nízkého Jeseníku, v kraji s poměrně drsným podnebím a četnými dešťovými srážkami. Však právě odsud pochází známá pranostika „Když vidle rezaví, déšť se dostaví". Úroda místních zemědělců díky nestabilnímu počasí by se dala spíše označit jako neúroda, a tak se v roce 1890 do řešení problému vložil místní všeuměl a vynálezce, jistý Jára Kesyl. Již v příštím roce předložil Obecnímu úřadu svoje ,know how', tzv. „meteorologické vidle". Princip tohoto převratného vynálezu spočíval v tom, že na běžné hospodářské vidle byla přimontována teleskopická násada s libovolnou délkou nastavení a takto upraveným nástrojem se dešťová mračna napichovala a odsunovala mimo katastr obce. Tehdejší starosta Vladimír I. Lepšík vždy, když vyhodnotil (podle rzi na vidlích) situaci za vážnou, pověřil místního velitele hasičského sboru Josefa V. Staňka řešením blížící se katastrofy. Jednotka hasičů v počtu dvanácti mužů nastoupila s připravenými nástroji na nedaleký vrch Velký Tetřev (674m) a za zpěvu bojové písně „…poručíme větru, dešti…" posunovali mračna do bezpečné vzdálenosti od obce. Toho roku byla úroda sedláků mimořádně dobrá a po žních byli vynálezce i velitel zásahu vyznamenáni odznakem ,Zlatá vidle' plus čestným titulem ,Vidlák roku‘.
Ale pozor, pozor!!! Obyvatelé okolních obcí –Zátor, Brumovice, Býkov, Sosnová,…. zjistili důvody toho, proč právě u nich byl mimořádně deštivý rok, mizerná úroda a nebývalé záplavy. Stalo se tak proto, že lichnovští dešťové mraky odsunuli nad jejich pozemky a ještě je řádně propíchali, aby se z nich veškerá voda vycedila. Tu 28. září 1892, právě na Václava, došlo mezi obcemi k otevřenému vyhlášení války a nebýt rychlého vojenského zásahu příslušníků jízdní pěchoty z Krnova, kdo ví, o čem by se dnes v učebnicích dějepisu psalo.
Zachovalé historické záznamy hovoří pouze o tom, že nadřízenými úřady byl vydán zákaz používání meteorologických vidlí a veškeré inovační procesy směřující k zásahu do klimatických poměrů v kraji, byly rovněž přísně zakázány. Všechny teleskopické vidle byly protokolárně zničeny, stejně jako příslušná dokumentace k jejich výrobě. Vynálezce Jára Kesyl zmizel neznámo kam i s odznakem ,Zlatá vidle‘, velitel hasičů J.V. Staněk byl degradován na řadového člena sboru a starosta obce V. I. Lepšík téhož roku, ve svých osmasedmdesáti letech odešel do penze.
Od toho času v Lichnově během sklizní opět ,chčije a chčije'.
POZOR!!! To mi snad ani nikdo neuvěří! Podařilo se mi sehnat METEOROLOGICKÉ VIDLE, na kterých byl vyražený záznam „M V rok výr. 1891-Lichnov." Jediný exponát ze slavného roku 1891, který nevysvětlitelným způsobem nepodlehl inkvizici. Okamžitě jsem nález do Lichnova hlásil a náš příjezd (i s dcerou) avizoval hned na příští neděli. Abychom byli s historickou událostí sladěni, oblékli jsme se do retrooděvů oděvů a přijeli na historických kolech. Na návsi, jsme byli přivítáni paní starostkou obce, místními občany a uvítáni historickým pamlskem našich reků, -chlebem a solí. Samozřejmě, že nechyběla hudba, místní seniorky se představily vystoupením
mažoretek, hasiči předvedli své transparenty-„S vidlemi za trvalý mír ve světě", nebo „S vidlemi na souši i na moři zneškodníme agresoři" atp. Během prohlídky muzea jsme byli seznámeni se zajímavými kuriozitami, jako vidle vrostlé do kmene stromu, různými exponáty z celého světa, strom „Vidloň", vidlopomlázky…. Taktéž nám byly nabídnuty vidlo- pochoutky, jako vidlo-hlívový guláš, speciální vidlo-pivo, vidlo-med, domácí vidlo-likér atd, až jsme z toho všeho byli úplně dovidlení. Bujaré veselí pak pokračovalo do pozdních nočních hodin.
Moje vidle dostaly pořadové číslo 606 a já jsem se stal Vidlákem, na což jsem patřičně pyšný. Až pojedete na Lichnovsko (nedaleko Krnova), zastavte se v Muzeu vidlí a poznáte, že nekecám.
Na vidlenou, váš Vidlák č. 606 - Dědek