Včerejší prosluněný den lámal rekordy v teplotních hodnotách, a kdo si zvolil odpočinek s dobrým nápojem ve stínu pergoly, udělal dobře.
Jenže mi nějaký hlas pošeptal: Dědku, dnes se běží pohárový závod, tam nemůžeš chybět. Přijdeš o body! A tak jsem šel mordovat svoje staré tělo, aby byly body.
Třináctikilometrová trať se sedmi táhlými kopci, stále po asfaltu by nebyla nijak výjimečná, kdyby se slunce nerozhodlo mě zabít. Jak plamenomet mě pronásledovalo od startu až do cíle. Říkám si – Dědku, tak to se máš na co těšit. Tak nějak to musí vypadat v pekle. Koukej sekat latinu, ať ještě nějaký ten hříšný bodík umažeš.
Nakonec z toho bylo třetí místo v kategorii zralých mužů. Domů jsem se přibambelal po poledni a rovnou zahučel do vany se studenou vodou. Jen to zasyčelo.
Dnes už si válím svoje unavené šunky na chalupě, pevně rozhodnutý, že nebudu děla NIC! A taky jo. Nafouknul jsem si matraci, položil ji do napuštěného bazénu, lehnul na ni a ležel. Ležel, jak kravský ocas na hnoji, nechal se obsluhovat svojí drahou, doplňoval tekutiny a kalorie a poslouchal hudbu….a ležel.
I FOLLOW RIVERS: Ta melodie se do mě zahryzla a ne a ne mě opustit. Příjemný vánek a měkké pohupování na hladině jakoby dokreslovalo poslání reprodukované hudby. Zpočátku jen lehké pohvizdování, pak nevtíravý, podmanivý hlas interpreta, příjemná, rytmická, houpavá a jednoduchá melodie. K tomu ještě překvapivé cinkání sklenic….jen tak, lážo – plážo, je to blážo.
Tak. A teď je na vás, abyste se nechali i vy uchlácholit melodií, která se mi zahryzla pod kůži.
https://www.youtube.com/watch?v=g4yhaioA3Co
A já jdu spát, tak dobrou. Dědek.