Když se Pepa s Josefem po letech potkali, hned museli vyhledat nejbližší restauraci, aby dali řeč. Ona vlastně putyka ,U bulača´ žádná slušná hospoda není, je to jen taková špinavá, zaprděná knajpa, kterou navštěvují sociálně slabí pobudové, nebo lakomí držgrešlové. Sedli si do rohu lokálu a zavzpomínali starých časů, kdy jako spolužáci ze základky a kamarádi z ulice vyváděli všelijaká alotria. Hráli fotbal, závodili na hulájnoze, (koloběžce), plenili zahrady sousedů, z praků stříleli po zpěvném ptactvu, obtěžovali dospívající děvčata a tak podobně.
Až teprve po pátém pivu a třetím panáku Hanácké se Josefovi rozsvítilo v hlavě a vyrukoval s nápadem:
„Pepo, co tak se kulturně vyžít někde na horách? Taková víkendovka na lyžích s ubytováním v hotelíčku, to by byla paráda!“
Josefův návrh padnul na úrodnou půdu a hned příští sobotu vyrazili obaly žaři do Beskyd. Počasí jak vyšité, sněhové podmínky skvělé, vyhlášený hotel Visaláje je zárukou kvality.
„Pepo, pojď se podívat, jak je tady krásně!“ zvolal Josef brzy ráno, už o půl desáté. „Podívej se z okna. Dokonce i Alpy je vidět!“
„Ale to přece není možné! Alpy?“, říká rozespalý Pepa a jde k oknu, poodhrne záclonu,….. a opravdu. Za oknem na parapetu dvě lahvičky s nápisem ALPA, které Josef přivezl, aby si po sportovních výkonech mohli promasírovat unavené údy.
Jak se tak dívají na tu zasněženou parádu, vidí pod okny, jak se tulí pán Skřivan ubytovaný ve vedlejším pokoji k paní Novákové ubytované v apartmá o patro výš… avšak se svým manželem.
„Nó, tak to je pěkný risk. To si pan Skřivan dost dovoluje.“, praví Josef. „Viděl jsi včera v baru toho chlapa sto devadesát na sto dvacet
brutto? Tak to je pan Novák. Myslím, že tomu seladónovi brzy upraví zobák.“
„Viděl jsem pana Nováka.“, říká Pepa. „Ale ten určitě žádné šou se svým sokem předvádět nebude. Byl totiž zkárovaný, jak zákon káže. Zajisté má ještě půlnoc.“
Zatím pod okny vyráží do stopy vysloužilá manekýna Nováková s pečlivě naleštěnou fasádou a pan Skřivan mlsně, v těsném sledu za ní. Září, jak novoroční ohňostroj. Po chvíli elegantním skluzem oba mizí v dáli……
„Tak to vidíš, Pepo. Pranostika nelže. – V únoru si musí skřivan vrznout, i kdyby měl zmrznout!“