První jarní den
posunul se jen
o den dříve než za mého mládí.
Tam v rohu vykvetla
ze zimou vymetla.
K něžnému hříchu svádí.
Za denní zpoždění
prý může, vážení,
doba, co nazývá se rok tropický.
Těch let už uplynulo jako vody v řece.
My však těšíme se stále přece
a doufáme, že bude to navždycky.
Jarní probuzení kolem i v nás
prvosenka vyvolává zas
jarní třepotání křídel v nás.
Možná touhu, možná chtíč.
Nikdy neokoukaný petrklíč.
