Touha v manéži

Zpět na stránku Hanka

Vlastnil bystrý úsudek.
Po kapsách vždy pár vtipných hlášek.
Říkejme mu Šašek.

Vlastně ne.
Byl něco jako Fanfan Tulipán.
Říkejme mu třeba Klaun.

Klaun je velmi chytrý a umí rozesmát.
Lze se ho na cokoliv ptát.
Polonahý, polosytý.
Uvnitř sebe má smutek skrytý.
Hlupák to nebyl, pěkný chlap.
Bylo príma se ho dotýkat.

Myslela si, ouha… že je to její splněna touha.

Byla provazochodkyně a pádů už měla dost. Věděla, jak bolí roztříštěná kost.

Zapomněla bláhová, že Klaun má přece namalovanou masku.
Umí zahrát cokoliv. Nakreslí i lásku.

Provázek se prohnul, zatočilo se s ní šapitó. Ucho džbánku se urvalo, bylo rozlito.

Provazochodkyně louží setřela. Překvapilo ji to zjištění.

Naštěstí měla jištění.

A Klaun? Ten nekouká na kačky. V jiném cirku rozesmává další divačky.

Zpět na hlavní stránku