S futrálem ze školy vracím se pěšinou kolem lesa domů.
V uších mi zní výklad kantora o významu některých stromů.
Usednu na pařez, kde kdysi statný strom stál.
Poslouchám šum v korunách stromů a potoků, jenž tečou opodál.
Ptačí zpěv a koncert cvrčků mně motivuje sáhnout po futrálu.
Rozevřu ho a nástroj vyjmu jako obvykle s respektem a pomalu.
Javor si položím na rameno a bradou lehce třímám smrk.
Doladím do kvinty d jedna a levou rukou držím krk.
Smyčec pobídl vyluzovat smyslné tóny z duše strunného nástroje.
Akustika lesa doznala neskutečné harmonie a božského pokoje.
Dohrála spanilá muzika a já sedím na pařezu starého stromu.
Cítím se blaženě...
Přemýšlím nad kantorovým výkladem a nespěchám domů.