Můj táta byl dobrý sedlák,
měl nejlepší okurky.
V hospodě je vždy měnil
za pivo i za pulky.
Jednou moje matka praví:
,,Zajeď Franto pro sazenice
a jak vlezeš do hospody,
nevracej se domů více!"
Z Řepišť, ale na tržiště jel však otec sám
a ,,U Máně" chytil žízeň - velkou jako trám.
Do Vratimova na tržiště přijel ve dvě hodiny,
zelinář měl na stolečku flancek jenom jediný.
Nic nemeškal zasadil ho,
udřel se jak sviňa.
Za měsíc máma letí z pola...
,,Francku... vždyť je to jenom dyňa!"
Táta hledí na záhonek,
co to jsou za valouny.
,,Mařo, ty jsi asi slepá to jsou přece melouny!"
,,A to mám ty starý vole zavařovat melouna?!"
,,To jsem ještě neviděla tak velkého Blbouna!"
Táta se jen usmál...
...nic nenechal náhodě.
Melouny se prodávaly dobře v jeho hospodě.
* U Máně¬ - hospoda v Řepištích