"A tak dál nosíš po kapsách sny mládí",
zpíval Valdemar Matuška.
A to s mým poznáním tůze ladí.
Po kapsách nosím jen vzpomínky krásné.
Pro ty negativní zde místo není,
to přec je všem jasné.
Mám v šatníku i kalhoty u kterých je věc daná,
že jedna kapsa je prázdná a druhá vysypaná.
To jsou kaťata pro vzpomínky chmurné a černé,
jsou stále jako nové,
jelikož jen ty s plnými kapsami jsou mi věrné.
Přišel ,,Březen 22" a já marně přemítam,
proč náhle v kapsách vítr mám.