Čas fofruje, jako ubíhající krajina za okny Pendolína. Uplynul rok a jaro se představilo v plné parádě. Teda v úplné parádě zrovna ne, protože naše příroda po zimním období odkryla to, co zrovna parádně nevypadá, takže romantická procházka přírodou nemusí být vždy úplně romantickou.
Na šestý duben byla svolána velká úklidová akce, které se my, bezdomovci Našeho Města každým rokem zúčastňujeme. Jenže pozor! Nejsou lidi. Ještě loni se nás na provedení pořádku podílelo pět bezďoušů, letos jsem však zůstal sám, neboť zbývající kámoši odešli do bezdomoveckého nebe. (Prý na selhání orgánů.) Naštěstí mám ještě nějaké kamarády v řadách civilistů, kteří byli ochotni přiložit ruku k dílu a tak nás bylo opět pět.
Za svoji lokalitu pro celonárodní úklidovou akci nazvanou „UKLIĎME ČESKO“ jsme zvolili les pod ulicí Rydultowská. Jen směsného odpadu bylo šestadvacet pytlů. Ledaskdo by mohl říci, že jsme si pouklízeli svůj bordel, což samozřejmě není pravda. Kdopak nám do lesa, ve kterém přebýváme nosí pneumatiky! A kdo si myslí, že nutně ke svým životům potřebujeme vysavač, nebo dokonce windsurfingové prkno? Ani havarované jízdní kolo nám k ničemu není. Úžasnou obývákovou sedačkou nás taky nikdo nenadchne. Gretu na vás, darebáci!
My si rádi posedíme v lese na pařezu, vychrápem se na kartonech, nemáme žádné nároky ani povinnosti. Pokud by snad někdo měl zájem s námi poklábosit, klidně může přijít. Přineste žejdlík nějakého lahodného nápoje, trochu domácí stravy, (ta je nám vzácná), pak budete u přátelského posezení vítáni.
S pozdravem bezdomovec Našeho Města.